Otevřená věda: Transparentnost a přístup pro globální budoucnost

Svět vědeckého výzkumu prochází hlubokou transformací. Hnutí otevřené vědy, poháněné principy transparentnosti a dostupnosti, mění způsob, jakým je výzkum prováděn, šířen a využíván. Tento blogový příspěvek se zabývá hlavními principy otevřené vědy, zkoumá její přínosy pro výzkumníky, instituce i celou společnost a zdůrazňuje její klíčovou roli při podpoře spravedlivějšího a efektivnějšího globálního výzkumného prostředí.

Co je otevřená věda?

Otevřená věda zahrnuje řadu postupů zaměřených na zpřístupnění a zprůhlednění vědeckého výzkumu. Nejde jen o otevřené publikování; je to holistický přístup, který podporuje sdílení všech aspektů výzkumného procesu, od dat a kódu po metodiky a recenzní zprávy. Konečným cílem je urychlit objevy, zlepšit spolehlivost výsledků výzkumu a maximalizovat společenský dopad vědeckého úsilí.

Mezi hlavní pilíře otevřené vědy patří:

• Otevřené publikování (Open Access): Zpřístupnění vědeckých publikací komukoli a kdekoli zdarma, bez poplatků za předplatné nebo platebních bran.
• Otevřená data (Open Data): Sdílení dat, na kterých jsou založeny výsledky výzkumu, což umožňuje ostatním ověřovat výsledky, provádět sekundární analýzy a stavět na existujících znalostech.
• Otevřený software a kód (Open Source): Zpřístupnění softwaru a kódu použitého ve výzkumu, což podporuje spolupráci a reprodukovatelnost.
• Otevřené recenzní řízení (Open Peer Review): Podpora transparentních a kolaborativních recenzních procesů.
• Otevřené vzdělávací zdroje (OER): Poskytování bezplatných a otevřeně licencovaných vzdělávacích materiálů.
• Občanská věda (Citizen Science): Zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu.

Přínosy otevřené vědy

Přechod na otevřenou vědu nabízí řadu výhod pro výzkumníky, instituce i společnost jako celek. Mezi ně patří:

Pro výzkumníky:

• Zvýšená viditelnost a dopad: Otevřeně dostupný výzkum má větší pravděpodobnost, že bude objeven, citován a použit, což vede k většímu dopadu pro výzkumníky a jejich práci.
• Rychlejší šíření znalostí: Otevřené publikování urychluje šíření výsledků výzkumu, což umožňuje výzkumníkům rychleji navazovat na práci ostatních.
• Posílená spolupráce: Principy otevřené vědy usnadňují spolupráci v rámci oborů i mezi nimi a mezi institucemi, čímž podporují inovace a řešení složitých globálních výzev. Nástroje jako kolaborativní výzkumné platformy (např. Open Science Framework) umožňují výzkumníkům po celém světě spolupracovat a sdílet zdroje a znalosti.
• Zlepšená reprodukovatelnost: Otevřená data a kódy umožňují ostatním výzkumníkům ověřovat výsledky, což zvyšuje spolehlivost a důvěryhodnost výzkumu. To je obzvláště důležité v oborech jako medicína a klimatologie, kde jsou politická rozhodnutí často založena na výsledcích výzkumu.
• Kariérní postup: Instituce a poskytovatelé financí stále více uznávají a odměňují postupy otevřené vědy, což je činí cennými pro kariérní postup.

Pro instituce:

• Zlepšení reputace: Přijetí otevřené vědy demonstruje závazek k transparentnosti a společenské odpovědnosti, což zvyšuje reputaci a prestiž výzkumných institucí.
• Zvýšená produktivita výzkumu: Otevřená data a nástroje pro spolupráci mohou zefektivnit výzkumné procesy a zlepšit jejich účinnost.
• Lepší návratnost investic: Otevřené publikování a sdílení dat mohou zvýšit dopad výzkumu a maximalizovat návratnost investic do jeho financování.
• Přilákání a udržení talentů: Postupy otevřené vědy přitahují výzkumníky, kteří si cení transparentnosti a spolupráce, a přispívají k dynamičtějšímu a poutavějšímu výzkumnému prostředí.

Pro společnost:

• Urychlení inovací: Otevřený přístup k výzkumu a datům podporuje inovace tím, že umožňuje výzkumníkům, podnikatelům a tvůrcům politik stavět na existujících znalostech.
• Zlepšení veřejného zdraví: Otevřený přístup k lékařskému výzkumu je klíčový pro pokrok ve veřejném zdraví a reakci na globální zdravotní krize. Během pandemie COVID-19 bylo rychlé sdílení výsledků výzkumu prostřednictvím preprintových serverů a open access časopisů klíčové pro urychlení vývoje vakcín a léčebných strategií.
• Tvorba politik založená na důkazech: Otevřený přístup k výsledkům výzkumu podporuje tvorbu politik založenou na důkazech, což vede k informovanějším rozhodnutím v kritických otázkách, jako jsou změna klimatu, hospodářský rozvoj a sociální spravedlnost.
• Větší důvěra veřejnosti: Otevřená věda podporuje transparentnost a odpovědnost ve výzkumu, čímž buduje důvěru veřejnosti ve vědu a vědecké instituce.
• Posílení postavení občanů: Iniciativy občanské vědy umožňují občanům podílet se na vědeckém výzkumu, podporují vědeckou gramotnost a zapojení veřejnosti do vědy.

Výzvy a překážky otevřené vědy

Ačkoli otevřená věda nabízí značné výhody, přechod na plně otevřený výzkumný ekosystém čelí několika výzvám. Mezi ně patří:

• Modely financování: Tradiční model „plať za publikování“, který dominuje publikačnímu prostředí, představuje překážku pro otevřený přístup. Ačkoli mnoho open-access časopisů funguje na modelu „platí autor“ (např. publikační poplatky – APC), náklady mohou být pro výzkumníky neúnosné, zejména pro ty ze zemí s nízkými a středními příjmy. K překonání této výzvy jsou klíčové inovativní modely financování, jako je institucionální podpora, diamantový otevřený přístup (časopisy bez APC) a transformativní smlouvy.
• Správa dat: Správa a sdílení velkých a komplexních datových sad může být náročná a vyžaduje robustní plány pro správu dat, infrastrukturu a dovednosti. K podpoře výzkumníků v oblasti kurátorství dat, tvorby metadat a osvědčených postupů sdílení dat jsou zapotřebí školení a zdroje.
• Kulturní odpor: Někteří výzkumníci se mohou bránit postupům otevřené vědy kvůli obavám z jejich dopadu na kariérní postup, práva duševního vlastnictví nebo vnímanou hodnotu tradičních publikačních modelů. K uznání a odměňování postupů otevřené vědy je zapotřebí kulturní posun.
• Infrastruktura a technologie: Podpora otevřené vědy vyžaduje adekvátní infrastrukturu a technologie, včetně open-source softwaru, datových repozitářů a kolaborativních platforem. To zahrnuje spolehlivý přístup k internetu, který není celosvětově stejně dostupný.
• Nedostatek povědomí a školení: Mnoho výzkumníků si není plně vědomo principů a osvědčených postupů otevřené vědy. Poskytování školení a podpory je pro podporu přijetí otevřené vědy zásadní.
• Reforma recenzního řízení: Tradiční recenzní procesy mohou být pomalé a neprůhledné. Otevřené recenzní řízení, kde jsou recenzní zprávy zveřejňovány, nabízí potenciál zvýšit transparentnost a zlepšit kvalitu recenzního řízení, ale implementace a přijetí nejsou v různých oborech jednotné.

Implementace otevřené vědy: Praktické kroky

Přijetí otevřené vědy vyžaduje mnohostranný přístup. Zde jsou některé praktické kroky, které mohou výzkumníci, instituce a poskytovatelé financí podniknout:

Pro výzkumníky:

• Publikujte v open access časopisech: Upřednostňujte publikování v renomovaných open-access časopisech nebo zvažte publikování v časopisech, které autorům umožňují autoarchivaci jejich práce (zelená cesta otevřeného přístupu).
• Sdílejte data a kód: Zpřístupněte výzkumná data a kód ve veřejných repozitářích v souladu s principy FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable). Využívejte datové repozitáře jako Zenodo, Figshare a institucionální repozitáře.
• Preprinty: Sdílejte preprinty (nerecenzované verze) svých rukopisů na preprintových serverech (např. bioRxiv, arXiv), abyste urychlili šíření a získali zpětnou vazbu.
• Používejte open-source nástroje: Využívejte ve svém výzkumu open-source software a kód, kdykoli je to možné.
• Přijměte otevřené recenzní řízení: Zvažte účast v procesech otevřeného recenzního řízení.
• Citujte otevřená data a software: Řádně citujte veškerá otevřená data a software, které ve svém výzkumu používáte.
• Vypracujte plány pro správu dat: Vytvářejte komplexní plány pro správu dat, abyste zajistili zodpovědné zacházení s výzkumnými daty a jejich sdílení.
• Zapojte se do občanské vědy: Účastněte se nebo iniciujte projekty občanské vědy.

Pro instituce:

• Vypracujte politiky otevřené vědy: Vytvořte institucionální politiky, které podporují a povzbuzují postupy otevřené vědy.
• Poskytněte financování a infrastrukturu: Přidělte finanční prostředky na open-access publikování, datové repozitáře a infrastrukturu pro otevřenou vědu.
• Nabídněte školení a podporu: Poskytujte školení a podporu výzkumníkům v oblasti principů a osvědčených postupů otevřené vědy.
• Odměňujte postupy otevřené vědy: Uznávejte a odměňujte výzkumníky, kteří se aktivně zapojují do postupů otevřené vědy, při rozhodování o povýšení a definitivy.
• Podporujte kulturu otevřenosti: Podporujte kulturu otevřenosti a spolupráce v rámci instituce.
• Zřiďte služby pro správu dat: Poskytujte zdroje a podporu pro správu dat, včetně ukládání, kurátorství a sdílení dat.
• Sjednávejte transformativní smlouvy: Sjednávejte s vydavateli transformativní smlouvy, které umožní otevřené publikování.

Pro poskytovatele financí:

• Nařiďte otevřený přístup: Požadujte, aby výzkumníci publikovali své výsledky v open-access časopisech nebo je zpřístupnili prostřednictvím autoarchivace v otevřených repozitářích. Mnoho poskytovatelů financí, jako je Wellcome Trust a National Institutes of Health (NIH), již tento mandát má.
• Vyžadujte sdílení dat: Nařiďte sdílení výzkumných dat a kódů v otevřených repozitářích.
• Poskytujte financování pro otevřenou vědu: Přidělte finanční prostředky na open-access publikování, datové repozitáře a infrastrukturu pro otevřenou vědu.
• Podporujte školení a vzdělávání: Poskytujte výzkumníkům školení a vzdělávání o principech a osvědčených postupech otevřené vědy.
• Hodnoťte žádosti o granty na základě postupů otevřené vědy: Hodnoťte žádosti o granty na základě závazku žadatelů k otevřené vědě.
• Podporujte citování dat: Podporujte správné postupy citování dat.

Globální příklady otevřené vědy v praxi

Otevřená věda набира na síle po celém světě. Zde je několik příkladů otevřené vědy v praxi v různých zemích a na různých kontinentech:

• Evropa: Evropská komise je silným zastáncem otevřené vědy a prostřednictvím svého programu Horizont Evropa podporuje otevřený přístup k publikacím a datům. Mnoho evropských zemí vyvinulo národní strategie otevřené vědy.
• Spojené státy: Vláda USA má několik iniciativ na podporu otevřené vědy, včetně politiky NIH pro sdílení dat a politiky otevřené vědy pro federální financování výzkumu. Americká Národní vědecká nadace (NSF) také silně podporuje využívání otevřených dat a zdrojů ve výzkumu.
• Latinská Amerika: Několik latinskoamerických zemí, jako je Brazílie a Argentina, má dlouhou historii otevřeného publikování a mnoho institucí provozuje vlastní open-access repozitáře. Projekt SciELO (Scientific Electronic Library Online) je významným příkladem regionální open-access publikační platformy.
• Afrika: Africká platforma pro otevřenou vědu si klade za cíl podporovat otevřenou vědu na celém kontinentu a poskytovat zdroje a podporu výzkumníkům. Probíhají iniciativy na budování výzkumné infrastruktury a školicích programů.
• Asie: Rozvíjejí se iniciativy jako hnutí za otevřenou vědu v Číně se silnou vládní podporou, spolu s významnými investicemi do otevřené infrastruktury a programů financování.
• Celosvětově: Iniciativy jako Open Science Framework (OSF) a Research Data Alliance (RDA) poskytují globální platformy a zdroje na podporu postupů otevřené vědy. Iniciativa OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe) je společným úsilím na podporu otevřené vědy v Evropě i mimo ni.

Tyto příklady demonstrují globální dosah otevřené vědy a rostoucí závazek k zpřístupnění a zprůhlednění výzkumu. Úspěch těchto iniciativ závisí na pokračující spolupráci, rozvoji infrastruktury a politické podpoře.

Budoucnost otevřené vědy

Budoucnost vědy je nepochybně otevřená. S tím, jak hnutí otevřené vědy набира na síle, můžeme očekávat několik klíčových vývojových trendů:

• Zvýšené přijetí: Uvidíme pokračující nárůst přijímání postupů otevřené vědy ve všech oborech a geografických regionech.
• Technologický pokrok: Nové technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, budou hrát klíčovou roli při usnadňování otevřeného přístupu, sdílení dat a recenzního řízení.
• Vyvíjející se modely financování: Objeví se inovativní modely financování na podporu open-access publikování a infrastruktury pro otevřenou vědu.
• Větší spolupráce: Výzkumné prostředí se stane více kolaborativním, přičemž výzkumníci z celého světa budou spolupracovat na řešení složitých globálních výzev.
• Zaměření na integritu a reprodukovatelnost výzkumu: Postupy otevřené vědy se stanou nezbytnými pro zajištění integrity a reprodukovatelnosti výzkumu.
• Integrace s občanskou vědou: Zvýšená integrace iniciativ občanské vědy za účelem začlenění znalostí a účasti veřejnosti.

Cesta k otevřené vědě stále probíhá, ale potenciální přínosy jsou obrovské. Přijetím principů transparentnosti a dostupnosti můžeme vytvořit spravedlivější, efektivnější a kolaborativnější výzkumný ekosystém, který prospěje celému lidstvu. Otevřená věda není jen trend; je to zásadní posun ve způsobu, jakým provádíme a využíváme vědecký výzkum, a dláždí cestu pro světlejší budoucnost vědy a společnosti.

Praktický tip na závěr: Začněte ještě dnes malým krokem. Najděte si open access časopis relevantní pro váš výzkum nebo začněte sdílet svá data v otevřeném repozitáři. Budoucnost vědy je otevřená a každý příspěvek se počítá.